Stavařina je hmatatelnější…
V právě skončeném pátém ročníku Memoriálu Antonína Fajkoše 2015 byl nejsilněji obsazenou kategorií Detail. Sešlo se zde celkem deset prací v rozsahu od celých projektů až po samostatné detaily. Vítězem se nakonec stal Štěpán Karlík ze Stavební fakulty VUT Brno, který do soutěže poslal detail jediný. Přesto zvítězil. Porotu přesvědčila technická správnost jeho řešení, úroveň grafického zpracování a také přehlednost, při zachované vypovídající hodnotě.
Soutěžní detail zachycoval atiku vegetační střechy Administrativního objektu v Brně-Husovicích a byl součástí stavebně technické dokumentace novostavby. Předmětná stavba je řešena v systému monolitického železobetonového skeletu s plochými vegetačními střechami. Má čtyři nadzemní podlaží a podzemí hromadné garáže.
Rádi bychom vám aurora vítězného detailu, Štěpána Karlíka, blíže představili:
V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Detail byl součástí mé diplomové práce.“
– Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Žádné limitující vstupní požadavky nebyly zadány. Jediným limitem byla má fantazie… a taky územní plán.“
– Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal jsem hlavně z přednášek a norem a taky z konzultací s vedoucím práce. V neposlední řadě i z všemožných ‚pajců‘, ze kterých se člověk dozví, jak se to dělat nemá.“
– Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Zpracování celé diplomové práce zabralo asi rok. Samotný detail ovšem byla práce asi tak na dvě odpoledne.“
Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Hlavně kvůli naléhání svého vedoucího diplomové práce Ing. Lubora Kalouska, Ph.D., za což mu patří můj dík. Lubore díky!“
Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„S touto prací ne, ale s bakalářkou jsem se účastnil SVOČ. Tam jsem samozřejmě nebodoval, ale snad jsem aspoň pobavil.“
Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Už z toho, že po roce doktorského studia stále nemám zvolené téma disertační práce, vyplývá, že mám problém zaměřit se na nějakou konkrétní oblast stavebnictví. Dělám prostě všechno a nic pořádně.“
Jaké je Vaše současné působiště?
„Řekl jsem si, že si prodloužím dětství až do třicítky a nastoupil jsem na doktorské studium na Ústavu pozemního stavitelství VUT FAST v Brně.“
Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Po gymnáziu jsem šel studovat informatiku, ale tam jsem rychle pochopil, že tudy cesta nevede, a po roce jsem nastoupil na Stavební fakultu. Ta mi totiž přišla oproti abstraktní informatice hmatatelnější. Líbilo se mi, že člověk může být kreativní a jsou po něm vidět výsledky.“
Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Mým vzorem je Pepa Remeš, což už jsem mu říkal. Je autorem výborné Stavební příručky, kterou si v mém okolí koupil snad každý. Legendární je taky jeho detail terasy, který je na VUT dáván za vzor toho, jak má takový výkres vypadat, když je potřeba postrašit studenty.“
Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„V současnosti se věnuji keramickým stěnovým panelům, tak řeknu, že ty.“
Jaké materiály upřednostňujete?
„Beton, podle rčení ‚Co Čech, to betonář‘.“
Doporučil byste svůj obor dalším mladým a proč?
„Obor je to určitě krásný. Ale těm, co chtějí někdy zbohatnout, bych ho určitě nedoporučil.“
Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Zahálkou a nezřízeným pitím tvrdého alkoholu.“
Po našem rozhovoru sice pan Karlík nevypadá na budoucího adepta na lídra v oboru střech, nicméně ani on sám si není jist, kterou cestou se vydá. Třeba to bude nakonec bude právě ta střechařská. V každém případě mu v jeho profesi přejme mnoho úspěchů a gratulujeme k vítězství.
