Již po druhé byl v rámci Memoriálu Antonína Fajkoše (soutěž pro studenty vysokých škol na téma střechy) udělen titul Junior Star, který je vyhrazen studentům nejnižších ročníků. Letos jej získal Bc. Martin Múčka ze Stavební fakulty VUT Brno s prací Analýza a návrh sanace krovu kostela.
Objektem jeho práce byl kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Strážnici, jehož krov vykazoval poruchy. Cílem bylo vytvořit výpočtový model složité prostorové prutové konstrukce, který bude reagovat na zatížení podobně, jako se projevuje reálná konstrukce. Ve své práci proto provedl statickou analýzu krovu, který prodělal řadu stavebních zásahů ovlivňujících tuhost, posoudil vybrané části konstrukce a navrhnul způsob sanace.
Autorovi vítězné práce, Martinu Múčkovi, Jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.
V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Jednalo se o bakalářskou práci. Jako cíl jsem si vytyčil sestavení výpočtového modelu konstrukce historického krovu z poloviny 18. století. Tento krov byl bohužel již při svém vzniku navržen nevyhovujícím způsobem. Následně jsem provedl statickou analýzu, odhalil jsem kritická místa a stručně i navrhnul sanaci.“
Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Limitujících podmínek bylo mnoho, jelikož se jednalo o stavbu, která skutečně stojí. Z toho vyplývají přirozené omezení, ať už z pohledu prostorového uspořádání, míry degradace jednotlivých částí, až po různé zásahy v průběhu historického vývoje. Tohle všechno bylo pro mě velkou výzvou. Přesto bylo nutné přijmout mnohá zjednodušení, aby bylo možné vyhovět rozsahu bakalářské práce.“
Z jakých podkladů jste vycházel?
„Vycházel jsem především z průzkumu a zaměření, které jsem sám provedl. Dále potom z některých projektů oprav v minulosti, které jsem měl k dispozici, ze vzpomínek pamětníků apod. Co se týče zpracování, tak v tom mi byl velkou podporou můj vedoucí práce Ing. Rostislav Zídek, PhD. Uplatnil jsem pochopitelně také mnohé znalosti nabyté studiem stavební fakulty.“
Jak náročné bylo zpracování projektu a co všechno zahrnoval?
„Jak jsem již zmínil, šlo především o sestavení výpočtového modelu v softwaru, který by vystihoval reálnou konstrukci co nejvěrněji. Jeho správnost jsem pak potvrdil srovnáním s chováním reálné konstrukce. Dále jsem srovnal efekt stavebních zásahů, kterými krov prošel ve své minulosti. Nejzávažnější problémem bylo velké namáhání vaznic, uložených ve zděném štítě. Ten jsem však vyřešit nedokázal, poněvadž se jednalo o složité spolupůsobení více materiálů s neznámými parametry. Navrhnul jsem proto řešení jiného vážného problému.“
Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Protože se týká tématu střech. Já jsem svou práci na toto téma zpracoval a tak jsem chtěl zkusit štěstí.“
Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„S touto prací jsem se účastnil ještě soutěže v rámci Studentské vědecké a odborné činnosti.“
Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Víceméně šlo o souhru okolností, ačkoli mi zvláště historické krovy přirostly k srdci.“
Jaké je Vaše současné působiště?
„V současnosti končím inženýrské studium na stavební mechanice v Brně.“
Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„V mém rozhodování při volbě oboru zřejmě sehrál roli fakt, že můj otec pracuje jako projektant v oblasti dřevěných příhradových vazníků a jeho otec byl tesař. Díky tomu jsem se mohl se dřevem, střechami a částečně statikou setkat už dříve. Tato témata jsem si oblíbil a ve studiu dále prohluboval.“
Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„V současnosti se chci zaměřit na dynamické jevy v konstrukcích, na jejich modelování a algoritmizaci. Věřím, že se k historickým krovům vrátím v budoucnosti ve své praxi, protože je to problematika nádherná, která dýchá poctivým řemeslem. Ale to asi čtenářům tohoto časopisu nemusím vysvětlovat.“
Jaké materiály upřednostňujete?
„Jednoznačně jsem si oblíbil dřevo, ale jako budoucí statik musím být připraven i na beton a ocel.“
Doporučil byste svůj obor dalším mladým a proč?
„Samozřejmě. Člověk získá vhled do staveb kolem sebe a na jejich realizacích se může i podílet.“
Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Rád hraju stolní hry a krom toho se aktivně podílím na dobrovolnických projektech, např. na akci SummerJob.“
Gratulujeme k dosaženému ocenění a přejeme mnoho zajímavých projektů!
